Již za necelý měsíc Českou republiku a Slovensko navštíví autor světového bestselleru o Anastasii Vladimír Megre. Příznivci se mohou setkat s autorem knih ze série Zvonící cedry Ruska především během dvou čtenářských konferencí. Jedna proběhne 16. září v Praze, druhá pak 20. září v Bratislavě.
Obě akce nabízí bohatý program. Kromě vystoupení V. Megreho a diskuze s čtenáři čeká návštěvníky v Praze premiéra dokumentu o ruských rodových statcích, prezentace českých rodových statků, vystoupení domácích i zahraničních hudebníků aj. Kompletní program a další informace najdete na webových stránkách http://zvonicicedry.cz/. Podrobnosti o čtenářské konferenci v Bratislavě najdete na stránkách organizátora http://nasasvetelna.sk/.
A protože netrpělivě čekáme na příjezd tohoto výjimečného člověka a na společně strávené chvíle, rozhodli jsme se Vladimírovi zavolat, abychom mu položili několik dotazů a vám nabídli odpovědi na ně jako „ochutnávku“ před tím, než dorazí k nám:)
Vladimíre, uplynulo 14 let od Vaší první návštěvy České republiky. Teď na Vás čeká druhá. Jaké vzpomínky uchováváte po první cestě do Prahy?
Ano, uběhlo již 14 let, ale i teď, když zavřu oči, vidím hojnost zeleně a krásnou architekturu útulné a poněkud pohádkové staré Prahy, vidím tváře vnímavých a chápavých lidí – mých čtenářů. Jsem vděčný za ty krásné dny překladatelce a vydavatelce mých knih a mým čtenářům za neobyčejnou vřelost během setkání v roce 2003.
Co se za tu dobu změnilo ve Vašem životě?
Během uplynulých let jsem měl možnost pozorovat ten nejneobyčejnější jev. V Rusku začaly vznikat osady, které tvoří rodové statky, o nichž mi pověděla hlavní postava mých knih Anastasia. Dnes je těchto osad více než 370 a jejich počet se každým rokem zvětšuje. Své rodové statky buduje více než 30 000 rodin.
Rodový statek je filozofie způsobu života, jejíž cílem je pevná rodina jako základ vzkvétajícího státu.
Rodový statek je zdokonalení životního prostoru v tom nejširším slova smyslu.
Ze začátku vláda a společnost přistupovala k rodovým statkům ostražitě. Ti, kteří nečetli knihy edice Zvonící cedry Ruska, nedokázali pochopit, co se to odehrává v ruské společnosti. Vždyť lidé v osadách šetrněji zacházeli s půdou, pozorněji přistupovali k výchově dětí. Tyto osady se výrazně lišily od tradičních vesnic svou krásou a spojením s přírodou. Kdybychom se podívali na řadovou vesnici z výšky ptačího letu, uvidíme množství domů a hospodářských stavění, jež stojí blízko sebe. Vystupují do popředí, oddělují se od krajiny a působí v prostoru jako něco cizorodého. Budovy v osadách nového typu, o nichž mluvila Anastasia, splývají s krajinou a možná ji dokonce zkrášlují. Jakoby se lidé, kteří žijí v těchto místech, a příroda navzájem ohřívali duševním teplem.
Lidé začínali zakládat rodové statky bez podpory federální vlády. V současné době vláda začíná pomáhat statkářům na regionální úrovni. Například v Bělgorodské oblasti byl v r. 2010 přijat Zákon o rodových statcích, který umožňuje získat 1 ha půdy zdarma. Nařízením prezidenta Ruské federace V. Putina byl podepsán zákon, jenž umožňuje získat na Dálném východě hektar půdy zdarma.
Když toto všechno pozoruji, nepřestávám se divit a stále jsem fascinován slovy Anastasie, které jsem publikoval ve své 1. knize. „Přenesu lidi přes úsek času temných sil,“ řekla sibiřská poustevnice, když mi vyprávěla o rodových statcích. A během těchto let jsem začal nejen vidět, ale také chápat, že v jejích slovech a duševním vzplanutí se zjevně skrývá neobyčejná síla, která probouzí v lidech chuť vytvářet překrásný obraz Země a vtělovat jej do reality. Začal jsem chápat a jsem přesvědčený, že tato síla je skutečně schopná přenést lidi přes úsek času temných sil. Tento přenos již začal.
Je to jako fantazie a něco neuvěřitelného, ale můžeme jej vidět, cítit a dotknout se.
V říjnu loňského roku na české scéně proběhla premiéra divadelního představení Anastasia. Je to první ve světě cizojazyčné představení na náměty z Vašich knih. Jaké pocity vyvolává tato skutečnost u autora?
Pocit lásky k České republice a samozřejmě k mým čtenářům, v jejichž prostředí se zrodilo divadelní představení. Vím, že během nadcházející návštěvy Prahy toto představení uvidím, a moc se na ně těším.
Po čtenářské konferenci v Praze míříte na Slovensko. Bude to Vaše první návštěva Bratislavy?
Ano, první.
Co očekáváte od návštěvy České republiky a Slovenska? Chtěl byste něco vzkázat svým čtenářům?
Mám v sobě přesvědčení, že nadcházející čtenářské konference v Praze a Bratislavě budou novým, dodatečným impulzem nejen pro Českou republiku a Slovensko, ale také pro jiné země. Cítím to a s chvěním se na tato setkání připravuji. Původem tohoto impulzu budete vy, mí drazí čtenáři. Čím k tomu přispěji já, ať bude překvapením…
Od roku 2011 jste držitelem Gusiho ceny za mír. Při předání této ceny mezinárodní výbor prohlásil: „Vaše knihy představují nový model zřízení světa, nové pojetí ekonomických a politických procesů. Jsou jakýmsi signálem pro celý svět o nutnosti naléhavé změny přístupu k ekologické, ekonomické, politické, sociální a demografické otázce, o nutnosti hledání nových, přijatelnějších východisek ze zoufalé situace lidstva celkově. Tento úspěch Vás proměnil v živý vzor hodný napodobování nejen v Rusku a na Ukrajině, ale také v Evropě, Asii a Americe.“ Jak vnímáte toto vyjádření?
Nový vzor a cesta ze slepé uličky je především zásluha Anastasie a také těch, kteří pocítili vzplanutí její duše. Vždyť právě oni vtělují Anastasiiny obrazy a modely budoucnosti do reality.
My všichni společně dokážeme vyslat paprsek překrásné budoucnosti, díky kterému zvadnou regionální konflikty uvnitř země a také mezi státy. Do popředí vystoupí obrazy šťastných rodin, jež žijí na překrásných rodových statcích.
Na brzkou shledanou, vážení čtenáři!
Text: Zvonící cedry
Foto: Archiv Vladimíra Megre
Krásný článek